KONEC 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Vážení spoluobčané,

dnes 8. května jsem se v podstatě náhodou zúčastnil uctění památky padlým sovětským hrdinům, kteří za nás položili život v 2. světové válce v Praze na Olšanských hřbitovech. Jednalo se o komorní akci, na které bylo několik desítek lidí.
Ti z vás, kteří si pamatují socialismus, si jistě ještě dnes vzpomenou, jaká to byla otrava oslavovat 1. máj nebo chodit klást věnce k hrobu neznámého vojína. Vždy to bylo povinné, kdo se neúčastnil, musel mít skutečně pádný důvod. Jako školák jsem se tomu nevyhnul vlastně nikdy.
A co se děje dnes. Na webu novinky.cz se dočtete, že několik politiků včetně pana prezidenta uctilo hrdiny 2. světové války na Vítkově. Jedna krátká zpráva. Nic víc.
Proč to vše píši. Dnes jsem se za sebe skutečně styděl. Naposledy jsem nuceně uctil padlé před 29 lety. Za socialismu to bylo povinné a za kapitalismu na to většina lidí včetně mě kašle. Proč bych si měl kazit den volna? Mně bohužel pozdě došlo, že nebýt hrdinů jak z východu tak ze západu, třeba bychom tu nebyli vůbec.
Závěrem chci říci, že počínaje dneškem si v dalších letech pokaždé čas udělám. S tou výjimkou, že to bude 9. května a ne osmého. To, že německá generalita podepsala 8.5.1945 bezpodmínečnou kapitulaci, ještě tolik neznamená. Pro nás Čechy se v Praze ještě 9. května bojovalo.